in the morning, we had a fight. then we made up. yet my lover texts me in the evening that he needs to be alone tonight.
before this message, i prepared tortillas and bought wine for us, planning a soothing evening together when we make the fight go away - just kisses and love and all that comfort with which we say "sorry, i didn't mean it". maybe with a party included. i even washed my hair after a week+.
the message surprised me, yet i got it. maybe i had to be alone (again) too. i often forget how it is to be just on my own - you know, the single life. for more than a year i plan all my days with the thought there are two(three) of us. i try to fit our "together time" in as much as possible. in all that, i forgot that there is just me. i've always have been. i want to be able to get used to be JUST ME again. not US. because it's not OUR life, its MINE. yes, we live together and we have a dog, but my mindset is so much different. in this mindset, i is just a puzzle to him. i got caught up in this too easily. i want to be able to be independent and be by myself as i was before i was in a relationship. i feel too addicted to him more than it's healthy.
it's love, one would say. and yes, i do love him and our living together more than anything, but that just cannot be my whole life. i want to concentrate on my own desires, aspirations and goals. i have to function as a single unit. again. i was frightened in a bar a few minutes ago that there is nobody that can walk me home when i am too drunk. then i realised - he didn't do so for more than a year, anyway. even if i drank more than a bottle of wine, i still had to get myself in bed, no matter how far it was. i want this care, yet i know i don't need it. i don't want to need it. but it's so damn soothing to know you can rely on someone. even though now i realise i couldn't count on him for months.
he has always had his own head.
Děkuju za tenhle článek!
OdpovědětVymazatÚplně mě to utvrdilo v tom, co jsem dneska řešila i s dalšími lidmi. Že se musím naučit být sama a opustit bezútěšný vztah (akorát je to trošku smutné, když si myslíš, že s tím člověkem strávíš zbytek života a pak to takhle umře; a on to vlastně ani není "vztah" v pravém slova smyslu).
But still... "i feel too addicted to him more than it's healthy".
ačkoliv to tak vyznívá (došlo mi to až teď, po tvém komentáři, jak moc je ten článek zavádějící), tohle není tak úplně "možná bysme se měli rozejít". spíš "pojď to vyřešit". ať už tu větu vyslovím vůči M. anebo vůči mně samotné .) od samého začátku víme, že jsme každý docela úplně jiný a to sebou nese občas komplikace, ale zároveň to je skvělej mix. nejen díky tomu, že se navzájem obohacujeme a inspirujeme každým dnem. dokud je tohle náš jediný "problém", nevidím to jako důvod k rozchodu, jako věc která by měla rozdělit dva lidi, kteří se mají rádi.
Vymazatto je každopádně náhled na můj vztah s mým přístupem k životu a nemusí se shodovat s Tvojí situací. věřím, že pokud je Tvůj jediný problém (nevím co vše se skrývá pod pojmem bezutěšný vztah) to, že se chceš naučit být zase sama, nemusí to nutně znamenat odstřihnout toho druhého .) been there, done that - jediným výsledkem tenkrát bylo to, že ano, sice jsem BYLA sama, nicméně rozhodně mě to nenaučilo JAK být sama .)
Ach tak. Tak to jsem ráda :) No shodou okolností taky řešíme "pojď to vyřešit". Problém je u nás v definici a stagnaci. Panoš nechce vztah, já jo. Nechce se mnou bydlet, nemyslí na budoucnost a asi se bojí. Dala jsem mu ultimátum do září, tak jsem zvědavá. Ono je to spíš "být sama" nebo "být sama s ním".
Vymazat