strana 22, 3. věta

Zatím nevím, v čem budu famózní; rozhodně ne v geometrii nebo ve vynalézání vynálezů, protože když dojde na rovný čáry nebo na elektřinu, nejsem moc dobrá.
- Mírně pravdivý příběh Cedry B. Hartleyové (která hodlala žít neobyčejný život)

Na svatbu ho sice nezvali, ale on slíbil, že toho moc nesní.
- Bez peří, Woody Allen

(Kouzlo cestování, zdrobnělý život, je všude, kam se vrtnu.) Jdu do hotelu, tam je titěrné mejdlíčko, titěrné šampónky, máslíčko po jedné porci, titěrná ústní voda a zubní kartáček na jedno použití.
- Klub rváčů, Chuck Palahniuk

The sun on my eyelids glows an amniotic pink.
- Submarine, Joe Dunthorne

Leonardo non e mueerte!
- Jednou když jsem vyjímečně kouřil, Remi Kloos + Pero le Kvet

Nechtěli byste jít oba ke mně na oběd?
- Pěna dní, Boris Vian

Ty seš občas tak klidnej a vyrovnanej, ažž to bolí!“
- Horečka, Václav hrabě

„Magoříš."
- Cesta zpátky, E. M. Remarque

white trash

i am a rubbish human
i belong in a garbage bin

 

einstein's theory of entanglement

693

01:53:19,533 --> 01:53:22,233
Tell me now about entanglement.

694
01:53:24,140 --> 01:53:27,040
Einstein's spooky action at a distance.

695
01:53:27,502 --> 01:53:30,002
Is it related to quantum theory?

696
01:53:33,097 --> 01:53:35,097
No. I mean
It's not a theory. It's proven.

698
01:53:38,469 --> 01:53:40,469
How is it all again?

699
01:53:42,137 --> 01:53:44,737
When you separate an entwined particle
And move both parts
away from the other
Even at opposite ends of the universe
If you alter or affect one,
The other will be identically altered or affected.

704
01:54:00,576 --> 01:54:01,900
- Spooky.

pěšec na E4
pěšec na F5
Pěšec na D3
pěšec na G6
Pěšec na F5, bere pěšce
Pěšec na F5, beru pěšce

tracks // stopy

Spácháno během našeho večerního pražského skotačení s batůžkama na zádech... Připadaly jsme si jako malí cestovatelé. Ale v batůžkách jsme měly jenom deku, už snězený piknik a zpola plnou lahev vína.
Už se mi po ní stýskalo. (ne po té lahvi, po Týně!)

PS. Člověka by nenapadlo, jak i taková křída dokáže okolí rozproudit krev v žilách. Pánovi přišlo, že památník na Újezdě ničíme. Přes noc pršelo a stopy po naší existenci nezůstaly...

budoucnost už není co bývala

 V posledních dnech mi moc času na blogy nezbývá. Minulý týden se nesl v posledních přípravách naší dvojčecí výstavky, které vyvrcholily v sobotní večer. Navzdory tomu, že jsem se celý večer (a noc) téměř nezastavila (nikdy jsem se necítila být tak společenská), mám dokonce i nějaký fotky. Bylo to šíleně super a moc děkujem všem, kteří se na nás přišli podívat.
Ale tím moje zaneprázdněnost nekončí. Uprostřed toho všeho jsem si uvědomila, že už je půlka května. To znamená, že mám víceméně měsíc a půl na přípravu k CAE. Jo a chci na konci roku vyznamenání, pro srandu králíkům! A taky natruc všem.
V tom všem si nacházím čas na přečtení všech knih světa (hned dvěma krásnýma mě obdaroval PePe), vymýšlení nových projektů, hraní na piáno, běhání a zlepšování se v tom, co mi nejde (nebo pokoušení se o to). Chci být lepší, než jsem byla včera!

Na výstavku se můžete jít/jet/letět/plout podívat do Klubu č. p. 4 v Hradci Králové až do 13.6.
(PS: Děkujeme 4ce i vám!)

inner storm

Dneska se mi v hlavě honilo všechno kolem bouřek a bouřky kolem mě. 

Poslouchejte tady! 

(^pořízeno na ajfoun)

nepethe

Pár moleskinových stránek z posledních měsíců. Snad by z toho šlo dokonce odvodit, co se v té době zrovna dělo...

splynout v celek

"Myslím, že jednoho dne je vám prostě šedesát nebo sedmdesát, a musí to být šok, že jste najednou tak starý, protože tam uvnitř jste pořád stejní; akorát že vnějšek je už celý zvrásněný a ošlehaný větrem. A vím jistě, že až budu tak stará, pořád budu potají mlsat čokoládový bonbony s pomerančovou náplní. Tohle vlastně musí být na stáří ta nejlepší věc: se nemusíte bát, že se vám zkazí zuby, protože už stejně žádný nemáte."

Čtu znovu mou nejoblíbenější knížku z dětství a pořád se v ní dokážu najít tak, jako když mi bylo deset.

krasohledy

Tyhle prázdniny jsem strávila u PePeho ve Znojmě. A bylo to super!
V sobotu jsme oba měli hrozně zkreslený pojem o čase a celý den měl snad 48 hodin. Vůbec nevím čím to bylo, možná únavou z probděné noci, ale bylo to hrozně fajn! Byli jsme na výletě v Gránicích a po Znojmě asi 4 hodiny a nám to připadalo jako věčnost. Jako kdyby se celý svět okolo zpomalil a my normálně fungovali, takže jsme stihli mnohem víc věcí! Prosím víc takových dnů.

Návrat k rodině byl hrozně roztomilý. Viki se na mě tak těšila! Když jsem přijela, tak si zrovna myla ruce v koupelně a já vykoukla zpoza dveří tak, že mi byly vidět jenom oči. Chvilku jsem tak zůstala a když si mě nevšimla, začla jsem se potichu smát. V tu ránu se otočila a s nadšeným pískotem skákala do vzduchu. Hned ke mně přiletěla, objala kolem pasu, odnesla mě do pokoje a dala mi raffaelo. Byla u toho celá rodina i s příbuzenstvem a hrozně se nám smáli, že se po maturitě ani náhodou nerozdělíme, když bez sebe nedokážeme vydržet ani tři dny. No co naplat... Za rok si sbalím Viki do kufru a poletíme do světa spolu!

P: "Kakabus je zvíře."
Y: "Nene, to je přece kytka."
Google: "V latině caccabus znamená hrnec, pánev a rendlík, v řečtině je pak kakkabos začazený hliněný hrnec."

PS:  Za poslední tři týdny mi ujely už 4 vlaky a 3 autobusy. Od mého milého mi ujel vlak před očima, když jsme se na nádraží se smíchem zapovídali o významech nových slov. Smála jsem se vlastní hlouposti a v duchu byla ráda, že s ním aspoň můžu být o hodinu dýl.

kroužení