at the end of your lines / we were never here

Noci jsou nejkrásnější, když je můžete protancovat a být u moře.

ššš (to je demonstrace vlny)

'ke konci jedne pisnicky me zvedl do vzduchu a nekolikrat se se mnou otocil... bylo to jako ve filmu, akorat lepsi, protoze se to delo mne a ne hercum podle scenare.
ani jsem nebyla opila, protoze alkohol byl moc drahy... spis me jen vtahl ten moment do uplne jine reality. vydavej svou vnitrni energii a ziskas ji jeste vic. moc jsem si prala, aby to takhle vydrzelo a nikdy neskoncilo. jako zivotni stav. zvedacky a tocici se svet jako stav mysli, haha )) zajimalo by me, jestli neco takoveho existuje? kdyz se takhle nekdo citi, je to stesti?'

watch the planes passing above us // forget the world behind us

Minulý víkend byl v plánu Londýn. Po šesti letech jsem hrála šachy, po dvou týdnech hrála na piáno a poprvý v životě se procházela po náplavce Temže.

We visited London last weekend, uu jee! I played chess after six years, played the piano after two weeks and walked around the Thames ' riverside for the first time.
I still somehow count on the fact I'll be living there next year after my finals, so I actually took just a few pictures.

a low tide

One sunny evening, me and my sister were skateboarding along the seafront. The wind was so strong we were barely able to move forward. When we reached the Hove lawns, we gave up. We took our pennyboards and walked along the beach instead. The wind, oh my god! When we were far enough, we jumped on the boards again and let the wind to take care of us. We could just ride the board and the wind pushed us forward. It was a delightful collaboration.
When we reached the West pier, the one that is the England's second oldest and burnt in 2003 (fun fact), we got down to the beach. It was a low tide and the West pier showed us more of its foundations.
To be honest, it was one of the most loveliest moments in Brighton so far. The sound of the sea, the heavy clouds, the omnipresent seagulls and the skateboarding girls doing tricks, trying to fight the wind.

There sure will be more posts from England soon, but I am afraid a lot of them will be in English. I've decided to do it, because more and more foreign people is reading my blog and I don't want these posts to be entitled just to a certain group of readers.
Yes, there will be errors. But please, bare with me. If you want me to, I can try to write some of my posts in two languages (czech and English)... If so, write it down below in comments, so I know how you feel about all this.
Hope these changes are fine. Thank you all!

PS: You can see, that my camera is slowly but surely leaving me. It fell from tripod for about month ago and since then the focusing is a struggle.
Any advice? Do not ever buy a cheap tripod.

i am learning to expand

We are libertines

Tohle všechno se teď děje. Učím se skejtovat na svým cukrkandlovým skejtu a nesmírně mě to baví. Šetřím peníze, abych si mohla dát pořádnou večeři a koupit svetr ve vintage obchodu s pěknýma pánama a pěknou slečnou.  Chodím do školy a učím se angličtinu. Můj třídní učitel je gay a učitelka na psaní čarodějnice (určitě). Můj spolužák se jmenuje Pascal, jako ten fyzik. A jsou moc super.

Havně jsme včera viděli The Libertines! Koncert kapely, o které jsem si myslela, že už si můžu nechat jenom zdát. A to jenom díky Viktorovi (nejlepší dvojče ever)! V naší obvyklý koncertový sestavě já+Viki+Adam. Ta nejlepší kombinace. Bylo to pohlcující a úžasný a ohromný.

(Kluci vedle nás nemohli najít třetího kamaráda Johna a tak jsme všichni začli křičet "JOHN! JOHN! Where are you!")

strana 22, 3. věta

Zatím nevím, v čem budu famózní; rozhodně ne v geometrii nebo ve vynalézání vynálezů, protože když dojde na rovný čáry nebo na elektřinu, nejsem moc dobrá.
- Mírně pravdivý příběh Cedry B. Hartleyové (která hodlala žít neobyčejný život)

Na svatbu ho sice nezvali, ale on slíbil, že toho moc nesní.
- Bez peří, Woody Allen

(Kouzlo cestování, zdrobnělý život, je všude, kam se vrtnu.) Jdu do hotelu, tam je titěrné mejdlíčko, titěrné šampónky, máslíčko po jedné porci, titěrná ústní voda a zubní kartáček na jedno použití.
- Klub rváčů, Chuck Palahniuk

The sun on my eyelids glows an amniotic pink.
- Submarine, Joe Dunthorne

Leonardo non e mueerte!
- Jednou když jsem vyjímečně kouřil, Remi Kloos + Pero le Kvet

Nechtěli byste jít oba ke mně na oběd?
- Pěna dní, Boris Vian

Ty seš občas tak klidnej a vyrovnanej, ažž to bolí!“
- Horečka, Václav hrabě

„Magoříš."
- Cesta zpátky, E. M. Remarque

white trash

i am a rubbish human
i belong in a garbage bin

 

einstein's theory of entanglement

693

01:53:19,533 --> 01:53:22,233
Tell me now about entanglement.

694
01:53:24,140 --> 01:53:27,040
Einstein's spooky action at a distance.

695
01:53:27,502 --> 01:53:30,002
Is it related to quantum theory?

696
01:53:33,097 --> 01:53:35,097
No. I mean
It's not a theory. It's proven.

698
01:53:38,469 --> 01:53:40,469
How is it all again?

699
01:53:42,137 --> 01:53:44,737
When you separate an entwined particle
And move both parts
away from the other
Even at opposite ends of the universe
If you alter or affect one,
The other will be identically altered or affected.

704
01:54:00,576 --> 01:54:01,900
- Spooky.

pěšec na E4
pěšec na F5
Pěšec na D3
pěšec na G6
Pěšec na F5, bere pěšce
Pěšec na F5, beru pěšce

tracks // stopy

Spácháno během našeho večerního pražského skotačení s batůžkama na zádech... Připadaly jsme si jako malí cestovatelé. Ale v batůžkách jsme měly jenom deku, už snězený piknik a zpola plnou lahev vína.
Už se mi po ní stýskalo. (ne po té lahvi, po Týně!)

PS. Člověka by nenapadlo, jak i taková křída dokáže okolí rozproudit krev v žilách. Pánovi přišlo, že památník na Újezdě ničíme. Přes noc pršelo a stopy po naší existenci nezůstaly...

budoucnost už není co bývala

 V posledních dnech mi moc času na blogy nezbývá. Minulý týden se nesl v posledních přípravách naší dvojčecí výstavky, které vyvrcholily v sobotní večer. Navzdory tomu, že jsem se celý večer (a noc) téměř nezastavila (nikdy jsem se necítila být tak společenská), mám dokonce i nějaký fotky. Bylo to šíleně super a moc děkujem všem, kteří se na nás přišli podívat.
Ale tím moje zaneprázdněnost nekončí. Uprostřed toho všeho jsem si uvědomila, že už je půlka května. To znamená, že mám víceméně měsíc a půl na přípravu k CAE. Jo a chci na konci roku vyznamenání, pro srandu králíkům! A taky natruc všem.
V tom všem si nacházím čas na přečtení všech knih světa (hned dvěma krásnýma mě obdaroval PePe), vymýšlení nových projektů, hraní na piáno, běhání a zlepšování se v tom, co mi nejde (nebo pokoušení se o to). Chci být lepší, než jsem byla včera!

Na výstavku se můžete jít/jet/letět/plout podívat do Klubu č. p. 4 v Hradci Králové až do 13.6.
(PS: Děkujeme 4ce i vám!)