Slíbila sem vám, že vám dám vědět, jak je to s těma ponožkama. Kupodivu jsem zjistila, že je to o přístupu. Můj přístup je takovej, že mi je pořád sedmnáct. Na těch osmnáct se stejně furt ňák necejtim.

PS: Ten trapnej moment, kdy se otrávíte narozeninovým dortem. (Překvapivě jsem ho nepekla já!)
PSS: Zdál se sen o tom, že třídím barvy podle velikosti.


5 komentářů:

  1. Eleanor3. prosince 2013 v 19:25

    Já si tuhle vzala každou ponožku jinou - ne že by to nějak pomohlo...
    Ach, The Cure! <3

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní5. prosince 2013 v 21:15

    a jaká barva to vyhrála? která je největší? tipuju to na černou. barva barev.

    hele po škole nám běhá tvoje dvojnice, dycky si řeknu "jéé, y!"

    V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. y6. prosince 2013 v 16:11

      černá je sice barva barev, ale největší byla výstražná červená. naopak uklidňující modrá a zelená byly nejmenší.
      jé, dvojník prvačka? to je hezký. snad mi nedělá moc špatnou reputaci .D

      Vymazat
  3. Unknown26. prosince 2013 v 22:59

    Ten pocit, že mi je sedmnáct, jsem měla až do jedenadvaceti... pořád mi to nešlo překlenout!
    A bylo dost těžký si přiznat, že už mi to nějakou dobu neni...
    teˇd je mi ještě víc a je mi z toho čím dál tím hůř!:)

    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)